LC · Málo dotčený EN: Gentoo penguin

Tučňák oslí

Pygoscelis papua

Třetí největší druh tučňáka s nápadným oranžově-červeným zobákem a bílou skvrnou nad okem. Nejrychlejší plavec ze všech tučňáků.

Tučňák oslí je třetí největší druh tučňáka a zároveň nejrychlejší plavec ze všech tučňáků - pod vodou dokáže krátce dosáhnout rychlosti až 36 kilometrů v hodině. Poznáte ho podle jasně oranžově-červeného zobáku a bílé skvrny, která se táhne jako čelenka nad oběma očima. Hnízdí v menších koloniích než jeho antarktičtí příbuzní, často na travnatých ostrovech a pobřežích subantarktické zóny. Hnízdo si staví z kamenů, trsů trávy a peří - a podobně jako tučňák kroužkový si kameny rád krade od sousedů.

Druh popsal v roce 1781 přírodovědec Johann Reinhold Forster během své cesty na Falklandy. Dnes žije největší populace právě tam - asi dva z každých pěti tučňáků oslích patří falklandskému stádu. Na rozdíl od mnoha polárních druhů se mu daří dobře: populace celkově roste a druh se navíc šíří jižněji, pravděpodobně jak ustupuje mořský led kolem Antarktického poloostrova. V zoologických zahradách patří mezi nejoblíbenější tučňáky - jeden jedinec v Odense v Dánsku se dožil přes 41 let, což je rekord mezi všemi tučňáky v lidské péči.

Fakta

Rod: Pygoscelis
Výška: 70–90 cm
Váha: 4.5–8.5 kg
Habitat: Chladná jižní moře od subantarktických ostrovů po pobřeží Antarktického poloostrova. Hnízdí v koloniích na travnatých nebo skalnatých pobřežích, méně často na ledu.
Délka života: 13 let ve volné přírodě
41 let v péči lidí
Rozšíření: Antarktický poloostrov
Falklandy (asi 40 % světové populace)
Jižní Georgie, Jižní Shetlandy, Jižní Orkneje
Kerguelovy ostrovy, Crozetovy ostrovy, Heardův a McDonaldovy ostrovy
Macquarie, Marion a Prince Edward Islands
Strava: Ryby z čeledi Nototheniidae (antarktické ryby)
Krill antarktický (Euphausia superba)
Hlavonožci - chobotnice a kalmary
Potápění: Hloubka: obvykle 80 m, max 200 m · Délka ponoru: obvykle 1 min 30 s, max 7 min
Nejvšestrannější lovec - typicky kolem 80 m, nejhlubší zaznamenaný ponor 200 m, nejdelší 7 minut.
Populace: Odhad kolem 774 000 dospělých jedinců (IUCN 2020), přes 300 000 hnízdících párů. Globální trend je stabilní, ale s rychlými poklesy v některých klíčových koloniích - druh se postupně šíří jižněji pravděpodobně v reakci na oteplování.

Mapa výskytu

10 kolonií druhu Tučňák oslí. Klikni na bod nebo na položku seznamu pro zvýraznění lokality.

hnízdiště

Historie

Druh poprvé popsal německo-skotský přírodovědec Johann Reinhold Forster v roce 1781, když cestoval na Falklandy. Latinské jméno papua je zavádějící - druh nemá s Papuou-Novou Guineou nic společného, Forster ho pravděpodobně odvodil z nepřesné lokalitní poznámky. V péči lidí se dožívá výjimečně dlouho: rekord drží tučňák ze zoologické zahrady Odense v Dánsku, který žil přes 41 let.