Přeskočit na obsah
LC · Málo dotčený EN: Royal penguin

Tučňák královský

Eudyptes schlegeli

Foto M. Murphy, licence Public domain. Zdroj

Endemit ostrova Macquarie, nejblíže příbuzný zlatovlasému. Od něj se liší bílou tváří místo černé. Hnízdí jen na jediném místě na světě.

O druhu

Tučňák královský je endemický obyvatel jediného místa na světě - subantarktického ostrova Macquarie, který leží na půli cesty mezi Tasmánií a Antarktidou. Dospělec dorůstá kolem sedmdesáti centimetrů a váží pět až šest kilogramů, takže je po zlatovlasém druhým největším ze skupiny chocholatých tučňáků rodu Eudyptes. Od svého bližšího příbuzného se liší nápadně bílou tváří a hrdlem, zatímco zlatovlasý má hlavu celou černou. Taxonomický status druhu je dodnes otevřená otázka - někteří ornitologové ho kvůli občasným hybridizacím a velmi úzké genetické vzdálenosti považují za pouhý poddruh zlatovlasého, IUCN a BirdLife ho ale vedou jako samostatný druh.

Druh popsal v roce 1876 německý ornitolog Otto Finsch a pojmenoval ho po německém zoologovi Hermannu Schlegelovi, který stál v čele nizozemského přírodovědného muzea v Leidenu. Mezi lety 1870 a 1919 prošli tučňáci královští (společně s tučňáky patagonskými) na ostrově Macquarie temnou kapitolou - kvůli výrobě oleje z jejich tuku byli v komerční stanici Josepha Hatche zabíjeni ve velkém. Roční úlovek obou druhů dohromady místy přesahoval 150 000 ptáků a za celé období padly zhruba dva miliony jedinců. Teprve zásah australské vlády a prohlášení ostrova přírodní rezervací lov zastavilo. Dnes populace čítá kolem 850 000 hnízdních párů, je stabilní a celý ostrov Macquarie patří od roku 1997 do světového dědictví UNESCO. Kvůli extrémně malému areálu rozšíření ale druh zůstává zranitelný - jakákoli lokální pohroma, například zavlečení invazního predátora, by mohla ohrozit celou globální populaci najednou.

Fakta

Rod
Eudyptes
Výška
65–76 cm
Váha
5–6 kg
Habitat
Hnízdí výhradně na ostrově Macquarie na svazích s tussock travou a oblázkových pláních. Mimo hnízdní sezónu je výhradně pelagický - žije daleko na otevřeném moři.
Délka života
15 let ve volné přírodě
Rozšíření
  • Ostrov Macquarie (endemit) - jediné hnízdní místo na světě
  • Okolní subantarktické ostrovy Austrálie
  • Během nehnízdní sezóny pelagický v subantarktických vodách
Strava
  • Antarktický kril a další drobní korýši
  • Drobné ryby, především mezopelagické druhy
  • Malé hlavonožce v menší míře
Potápění
Hloubka: obvykle 30 m, max 80 m · Délka ponoru: obvykle 2 min, max 3 min
Loví krill, ryby a drobné olihně v okolí Macquariova ostrova. Většina ponorů je mělčí než 50 m.
Populace
Populace asi 850 000 hnízdních párů (IUCN 2020), všechny soustředěné na ostrově Macquarie. Druh patří mezi jedny z nejrestrikčněji rozšířených tučňáků vůbec - drží se ale stabilně poté, co byl v roce 1919 ukončen masivní lov.

Mapa výskytu

5 kolonií druhu Tučňák královský. Klikni na bod nebo na položku seznamu pro zvýraznění lokality.

Hurd Point Rookery — Největší kolonie světa, jižní cíp Macquarie, ~500 tisíc párů Lusitania Bay — Druhá největší kolonie, kde se těžil tuk pro olej Sandy Bay — Severovýchodní pobřeží Macquarie, smíšená kolonie s king penguiny The Nuggets — Severní cíp Macquarie, menší kolonie Macquarie Island — Australský subantarktický ostrov, jediný areál druhu
hnízdiště

Historie

Druh popsal v roce 1876 německý ornitolog Otto Finsch a pojmenoval ho po německém zoologovi Hermannu Schlegelovi (působil ovšem celý život v nizozemském muzeu v Leidenu). Mezi lety 1870 a 1919 byli tučňáci královští (a tučňáci patagonští) na Macquarie masově zabíjeni pro olej v provozu Josepha Hatche - celkem padlo odhadem přes dva miliony ptáků, v některých letech kombinovaný roční úlovek obou druhů přesahoval 150 000. Dnes patří celý ostrov do světového dědictví UNESCO. Taxonomické postavení druhu je dodnes předmětem debat - někteří vědci ho považují za poddruh tučňáka zlatovlasého (E. chrysolophus schlegeli), protože se oba druhy vzácně kříží.

  • Foto Kimberley Collins, CC BY-SA 4.0. Zdroj

  • Foto Lin Padgham, CC BY 2.0. Zdroj

  • Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj

  • Foto John Barkla, CC BY 4.0. Zdroj

  • Foto Ellen Rykers, CC BY 4.0. Zdroj

  • Foto Stella Fish, CC BY 4.0. Zdroj

  • Foto Mark Fraser, CC0. Zdroj

  • Foto Mark Fraser, CC0. Zdroj

  • Foto Brocken Inaglory, CC BY-SA 4.0. Zdroj

  • Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj

  • Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj

  • Foto Hullwarren, CC BY-SA 3.0. Zdroj

  • Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj

  • Foto Dr. Robert Ricker, NOAA/NOS/ORR., Public domain. Zdroj

  • Foto Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0. Zdroj

  • Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj

  • Foto State Library of New South Wales collection from Australia, Public domain. Zdroj

  • Foto Edelseider, CC BY-SA 4.0. Zdroj

Zvuk a video

Hlas druhu

Volání tučňáků královských v kolonii Hurd Point Rookery na ostrově Macquarie

Nahrávka Hullwarren, licence CC BY-SA 3.0. · délka 0:18 · Zdroj

Zdroje

Ověřené prameny pro fakta na této stránce. Aktualizováno 19. dubna 2026.