LC · Málo dotčený EN: Royal penguin

Tučňák královský

Eudyptes schlegeli

Endemit ostrova Macquarie, nejblíže příbuzný zlatovlasému. Od něj se liší bílou tváří místo černé. Hnízdí jen na jediném místě na světě.

Tučňák královský je endemický obyvatel jediného místa na světě — subantarktického ostrova Macquarie, který leží na půli cesty mezi Tasmánií a Antarktidou. Dospělec dorůstá kolem sedmdesáti centimetrů a váží pět až šest kilogramů, takže je po zlatovlasém druhým největším ze skupiny chocholatých tučňáků rodu Eudyptes. Od svého bližšího příbuzného se liší nápadně bílou tváří a hrdlem, zatímco zlatovlasý má hlavu celou černou. Taxonomický status druhu je dodnes otevřená otázka — někteří ornitologové ho kvůli občasným hybridizacím a velmi úzké genetické vzdálenosti považují za pouhý poddruh zlatovlasého, IUCN a BirdLife ho ale vedou jako samostatný druh.

Druh popsal v roce 1876 německý ornitolog Otto Finsch a pojmenoval ho po nizozemském zoologovi Hermannu Schlegelovi. Mezi lety 1870 a 1919 prošli tučňáci královští na ostrově Macquarie temnou kapitolou — kvůli výrobě oleje z jejich tuku byli zabíjeni ve velkém, podle dobových záznamů přes 150 000 kusů ročně. Teprve zásah australské vlády a prohlášení ostrova přírodní rezervací lov zastavilo. Dnes populace čítá kolem 850 000 hnízdních párů, je stabilní a celý ostrov Macquarie patří od roku 1997 do světového dědictví UNESCO. Kvůli extrémně malému areálu rozšíření ale druh zůstává zranitelný — jakákoli lokální pohroma, například zavlečení invazního predátora, by mohla ohrozit celou globální populaci najednou.

Fakta

Rod: Eudyptes
Výška: 65–76 cm
Váha: 5–6 kg
Habitat: Hnízdí výhradně na ostrově Macquarie na svazích s tussock travou a oblázkových pláních. Mimo hnízdní sezónu je výhradně pelagický — žije daleko na otevřeném moři.
Délka života: 15 let ve volné přírodě
Rozšíření: Ostrov Macquarie (endemit) — jediné hnízdní místo na světě
Okolní subantarktické ostrovy Austrálie
Během nehnízdní sezóny pelagický v subantarktických vodách
Strava: Antarktický kril a další drobní korýši
Drobné ryby, především mezopelagické druhy
Malé hlavonožce v menší míře
Populace: Populace asi 850 000 hnízdních párů (IUCN 2020), všechny soustředěné na ostrově Macquarie. Druh patří mezi jedny z nejrestrikčněji rozšířených tučňáků vůbec — drží se ale stabilně poté, co byl v roce 1919 ukončen masivní lov.

Historie

Druh popsal v roce 1876 německý ornitolog Otto Finsch a pojmenoval ho po nizozemském zoologovi Hermannu Schlegelovi. Mezi lety 1870 a 1919 byli tučňáci královští na Macquarie masově zabíjeni pro olej — odhadem 150 000 ročně. Dnes patří celý ostrov do světového dědictví UNESCO. Taxonomické postavení druhu je dodnes předmětem debat — někteří vědci ho považují za poddruh tučňáka zlatovlasého (E. chrysolophus schlegeli), protože se oba druhy vzácně kříží.

Galerie

Foto Kimberley Collins, CC BY-SA 4.0. Zdroj
Foto Lin Padgham, CC BY 2.0. Zdroj
Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj
Foto John Barkla, CC BY 4.0. Zdroj
Foto Ellen Rykers, CC BY 4.0. Zdroj
Foto Stella Fish, CC BY 4.0. Zdroj
Foto Mark Fraser, CC0. Zdroj
Foto Mark Fraser, CC0. Zdroj
Foto Brocken Inaglory, CC BY-SA 4.0. Zdroj
Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj
Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj
Foto Hullwarren, CC BY-SA 3.0. Zdroj
Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj
Foto Dr. Robert Ricker, NOAA/NOS/ORR., Public domain. Zdroj
Foto Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0. Zdroj
Foto M. Murphy, Public domain. Zdroj
Foto State Library of New South Wales collection from Australia, Public domain. Zdroj
Foto Edelseider, CC BY-SA 4.0. Zdroj