Tučňák Sclaterův
Eudyptes sclateri
Jediný chocholatý tučňák, který dokáže žluté ozdobné peří nad očima vzpřímit kolmo vzhůru jako štětky. Endemit Bounty a Antipodes Islands — hnízdí na dvou drobných, neobydlených souostrovích mezi Novým Zélandem a Antarktidou.
O druhu
Tučňák Sclaterův je jedním z nejpozoruhodnějších, ale i nejohroženějších zástupců chocholatých tučňáků. Dospělec dorůstá až sedmdesát centimetrů a samci mohou vážit přes šest kilogramů — jsou tak mezi tučňáky rodu Eudyptes jedni z nejrobustnějších. Druhovou vizitkou jsou žlutá ozdobná péra nad očima, která si jako jediný tučňák dokáže postavit kolmo vzhůru — jako by nosil dva malé štětce. Hnízdí pouze na dvou odlehlých souostrovích — Bounty a Antipodes Islands mezi Novým Zélandem a Antarktidou. Obě místa jsou prakticky neobydlená a pokrytá holou skálou, kterou ošlehávají antarktické bouře.
Druh popsal v roce 1888 novozélandský právník a amatérský ornitolog Walter Lawry Buller. Jméno sclateri mu přiřkl na počest britského zoologa Philipa Lutleyho Sclatera, který byl v té době významnou postavou londýnské zoologické společnosti. V maorštině se tučňák nazývá tawaki nana hī. Populace druhu se od padesátých let dvacátého století drasticky zmenšila — zatímco v 70. letech se odhadovala na čtvrt milionu hnízdních párů, dnes zbývá zhruba 150 000 dospělých jedinců a IUCN druh vede jako ohrožený. Drobné historické kolonie na Campbell, Auckland a dokonce na Otago Peninsula na Jižním ostrově Nového Zélandu zanikly už ve 40. letech 20. století a dnešní hnízdění se odehrává výhradně na Bounty a Antipodes Islands. Hlavní hrozbou jsou změny dostupnosti krilu způsobené oteplováním oceánu a také riziko invazních druhů, které by se mohly na ostrovy dostat s pobřežní lodí.
Fakta
- Rod
- Eudyptes
- Výška
- 50–70 cm
- Váha
- 2.5–6 kg
- Habitat
- Skalnaté pobřežní terasy a útesy bez vegetace — oba jeho hnízdní ostrovy jsou prakticky holé skály bez stromů. Hnízdí v rozsáhlých koloniích, někdy společně s tučňáky skalními jižními nebo s albatrosy Salvinovými.
- Délka života
- 10 let ve volné přírodě
- Rozšíření
-
- Bounty Islands (hlavní kolonie)
- Antipodes Islands
- Historicky drobné kolonie na Campbell Island, Auckland Islands a Otago Peninsula (zanikly do 40. let 20. století)
- Mimo hnízdní sezónu pelagický v jižních vodách kolem subantarktických ostrovů
- Strava
-
- Kril a drobní korýši (pravděpodobně hlavní složka)
- Malé hlavonožce — olihně a sepiolky
- Drobné ryby zachycované při ponorech
- Populace
- Přibližně 150 000 dospělých jedinců v současnosti (IUCN 2020). Ještě v 70. letech 20. století se populace odhadovala na 230 000 hnízdních párů, od té doby tedy klesla zhruba o polovinu. V posledních dvou desetiletích se pokles podle pozorování zpomalil, celkový trend ale zůstává sestupný.
Historie
Druh popsal v roce 1888 novozélandský právník a přírodovědec Walter Lawry Buller a pojmenoval ho po britském zoologovi **Philipu Lutleym Sclaterovi**, tehdejším sekretáři Zoologické společnosti v Londýně. V maorštině nese druh jméno *tawaki nana hī*. Schopnost postavit žluté chocholky kolmo vzhůru je naprosto unikátní — žádný jiný tučňák své ozdobné peří takto neovládá.
Galerie
-
Foto C00ch, CC BY-SA 4.0. Zdroj
-
Foto Christopher Stephens, CC BY-SA 4.0. Zdroj
-
Foto LawrieM, public domain. Zdroj
-
Foto Colin Meurk, CC BY-SA 4.0. Zdroj
-
Foto Christopher Stephens, CC BY-SA 4.0. Zdroj
-
Foto John Barkla, CC BY 4.0. Zdroj
-
Foto Richard Bowdler Sharpe & W.R. Ogilvie-Grant (text), Public domain. Zdroj
-
Foto J.Smit, Public domain. Zdroj
-
Foto Charles Chilton, Public domain. Zdroj
-
Foto Mti, CC BY-SA 3.0. Zdroj
-
Foto J.Smit, Public domain. Zdroj
-
Foto Auckland Museum, CC BY 4.0. Zdroj
-
Foto Auckland Museum, CC BY 4.0. Zdroj
Zdroje
Ověřené prameny pro fakta na této stránce. Aktualizováno 19. dubna 2026.
- Wikipedia
- IUCN Red List Eudyptes sclateri — IUCN Red List
Status Endangered, populace klesající
- BirdLife