Tučňák uzdičkový
Pygoscelis antarcticus
Středně velký tučňák s nápadnou černou linkou pod bradou, která vypadá jako řemínek helmy. Jeden z nejběžnějších druhů jižních moří.
O druhu
Tučňák uzdičkový je snadno rozpoznatelný podle tenké černé linky pod bradou, která se táhne od ucha k uchu a vypadá jako řemínek od helmy — odtud české jméno „uzdičkový” i anglické „chinstrap”. Měří kolem 70 centimetrů a váží do pěti kilogramů. Žije v obřích koloniích na skalnatých svazích subantarktických ostrovů, kde páry hnízdí v nápadně hustých skupinách — hnízdo od hnízda bývá vzdálené jen o délku natažené hlavy.
Druh popsal v roce 1781 Johann Reinhold Forster, stejný přírodovědec, který popsal i tučňáka oslího. Zajímavé je, že původně ho zařadil do jiného rodu, a teprve srovnání DNA v roce 1990 ukázalo, že patří mezi Pygoscelis společně s kroužkovým a oslím. I když je stále jedním z nejpočetnějších druhů — odhady mluví o 12 až 15 milionech jedinců — v posledních letech se počty v některých koloniích dramaticky propadly. Důvodem je pravděpodobně úbytek krillu, základu jeho stravy, v důsledku oteplování Antarktického poloostrova.
Fakta
- Rod
- Pygoscelis
- Výška
- 68–78 cm
- Váha
- 3.2–5.5 kg
- Habitat
- Hnízdí v obřích koloniích na skalnatých svazích subantarktických ostrovů a Antarktického poloostrova. Loví v pelagické i benthické zóně, při hnízdění se obvykle drží do 30–60 km od pobřeží.
- Délka života
- 20 let ve volné přírodě
- Rozšíření
-
- Jižní Georgie, Jižní Sandwichovy ostrovy
- Jižní Orkneje, Jižní Shetlandy
- Bouvetův ostrov, Balleny, Falklandy
- Crozetovy a Kerguelovy ostrovy
- Pobřeží Antarktidy
- Strava
-
- Krill antarktický (Euphausia superba) — až 90–100 % stravy
- Světélkující ryby (Electrona antarctica, Krefftichthys anderssoni)
- Malé kořisti 1,5–6 cm velké
- Populace
- Odhad 12–15 milionů jedinců globálně. Jeden z nejpočetnějších tučňáků, ale recenzní studie z roku 2020 ukazuje v některých oblastech pokles až o 57 % za posledních 25 let — pravděpodobně důsledek úbytku krillu kvůli klimatické změně.
Historie
Druh popsal v roce 1781 stejný přírodovědec, který popsal i tučňáka oslího — Johann Reinhold Forster. Původně ho zařadil do rodu Aptenodytes (společně s tučňákem císařským), do rodu Pygoscelis byl přeřazen až v roce 1990 na základě srovnání DNA. Český název „uzdičkový“ i anglický „chinstrap“ odkazují na tenkou černou linku, která přechází přes bílou bradu — připomíná řemínek od helmy.
Galerie
-
Foto Christopher Michel, CC BY 2.0. Zdroj
-
Foto Lt. Philip Hall, NOAA, public domain. Zdroj
-
Foto lwolfartist, CC BY 2.0. Zdroj
-
Foto Diego Tirira from Quito, Ecuador, CC BY-SA 2.0. Zdroj
-
Foto Diego Tirira from Quito, Ecuador, CC BY-SA 2.0. Zdroj
-
Foto Brocken Inaglory, CC BY-SA 3.0. Zdroj
-
Foto Liam Quinn from Canada, CC BY-SA 2.0. Zdroj
-
Foto Liam Quinn from Canada, CC BY-SA 2.0. Zdroj
-
Foto Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0. Zdroj
-
Foto Jerzy Strzelecki, CC BY-SA 3.0. Zdroj
-
Foto Jorge Alarcon or Dr. Daniel Benetti, Public domain. Zdroj
-
Foto Linar Khalitov, CC BY-SA 2.0. Zdroj
-
Foto Linar Khalitov, CC BY-SA 2.0. Zdroj
Zdroje
Ověřené prameny pro fakta na této stránce. Aktualizováno 19. dubna 2026.
- Wikipedia
- Wikipedia
- IUCN Red List Pygoscelis antarcticus — IUCN Red List
Status Least Concern, ale lokální populace klesají
- BirdLife