EN · Ohrožený EN: Northern rockhopper penguin

Tučňák skalní severní

Eudyptes moseleyi

Severní bratranec tučňáka skalního jižního - o něco větší, s delší žlutou chocholkou. Hnízdí na několika odlehlých ostrovech Atlantiku a Indického oceánu a od 50. let populace klesla o víc než devadesát procent.

Tučňák skalní severní je největší a zároveň nejohroženější zástupce “rockhopperů” - skupiny drobných skalolezeckých tučňáků, která ještě do roku 2006 platila za jediný druh. Severní forma dorůstá v průměru o tři až pět centimetrů víc než její jižní bratranec a nápadně se odlišuje delšími a hustějšími žlutými ozdobnými péry vyrůstajícími nad očima. Ve volné přírodě se dožívá přibližně deseti let, hnízdí v hustých, extrémně hlučných koloniích na skalnatých svazích a do moře se spouští po strmých útesech, po kterých doslova skáče - odtud i anglické pojmenování rockhopper.

Druh popsali Gregory Mathews a Tom Iredale v roce 1921, ale až ucelená studie z roku 2006 prokázala na základě rozdílů v hlasu, morfologii a genetice, že jde o samostatný druh oddělený od tučňáka skalního jižního. Bohužel dobrá zpráva o nově uznaném druhu šla ruku v ruce se zprávou špatnou - populace severních rockhopperů se od padesátých let dvacátého století propadla o více než devadesát procent. Na atlantických ostrovech kolem Tristan da Cunha klesá dál tempem blížícím se třem procentům ročně a IUCN druh vede jako ohrožený. Za hlavní příčiny jsou pokládané změny mořských proudů ovlivňující dostupnost krilu, historické pytláctví a v poslední dekádě také lokální katastrofy - například havárie lodi MS Oliva v roce 2011, která u Nightingale Island zasáhla tisíce jedinců ropnou skvrnou.

Fakta

Rod: Eudyptes
Výška: 55–65 cm
Váha: 2.5–4.5 kg
Habitat: Subtropické a chladné oceánské ostrovy s tussock travou a skalnatými svahy. Do kolonií šplhá po skalách podobně jako jižní rockhopper, ale hnízdí v teplejším pásmu zhruba na 37° jižní šířky.
Délka života: 10 let ve volné přírodě
Rozšíření: Tristan da Cunha, Gough, Inaccessible a Nightingale (jižní Atlantik)
Ostrov Amsterdam a ostrov St Paul (Indický oceán)
Mimo hnízdní sezónu pelagický v subtropických a subantarktických vodách
Strava: Krill a další drobní korýši, především subtropické druhy
Malé hlavonožce - olihně a sepiolky
Drobné mezopelagické ryby z čeledi Myctophidae
Potápění: Hloubka: obvykle 40 m, max 168 m · Délka ponoru: obvykle 1 min 30 s, max 3 min
Hlubší lov než u jižních příbuzných - průměrný ponor kolem 40 m. Maximální zaznamenaná hloubka 168 m (Tristan da Cunha).
Populace: Odhadem 480 000 dospělých jedinců celkově - největší kolonie na Goughu (100 000-500 000 párů), dále Inaccessible (18 000-27 000 párů) a Tristan da Cunha (3 200-4 500 párů). Od 50. let 20. století populace poklesla o 90 % a v atlantické části klesá dál tempem kolem 2,7 % ročně.

Mapa výskytu

7 kolonií druhu Tučňák skalní severní. Klikni na bod nebo na položku seznamu pro zvýraznění lokality.

hnízdiště

Historie

Druh poprvé popsali v roce 1921 Gregory Mathews a Tom Iredale, ale dlouho platil jen jako poddruh tučňáka skalního jižního. Jako samostatný druh byl vymezen v roce 2006 na základě rozdílů v hlase, genetice a v délce žlutých ozdobných per. Severní rockhopper je o něco větší a jeho chocholka dorůstá výrazně delších nití než u jižního druhu.